Lípy prošly znovu kontrolou, poté byla jedna skácena
Napsal Lenka Peškova
Jednu z lip na velkomeziříčském náměstí skáceli minulý čtvrtek v podvečer.
A to tu označenou číslem sedm, jejíž stav byl po tahových zkouškách v roce 2009 vyhodnocen jako nebezpečný z důvodu nestability. Strom měl špatný kořenový systém. „Kolemjdoucí překvapivě přijali kácení stromu rozumně a s pochopením,“ uvedl Jiří Zachar, vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu, který na akci dohlížel.
Lípa spolu s dalšími třemi z náměstí ještě předtím 29. března prošla novými revizními zkouškami. Dva odborníci měli nezávisle na sobě znovu zhodnotit stav stromů, a to zejména toho s číslem tři hned vedle sedmičky, který se po zimě také zhoršil. Zkouška akustickým tomografem ani další posouzení však neprokázaly nějaký větší defekt kmene, proto zůstal zachován.
Akustickým tomografem v úterý přeměřil všechny čtyři stromy blíž k radnici jeden z odborníků Jan Štěpánek. Jeho kolega Luděk Praus metodu popsal: „Na základě změření rychlosti průniku zvukového signálu dřevem jsme schopni zmapovat vlastnosti v daném průřezu a vykreslit obraz kmene. Na základě toho můžeme zhodnotit úbytek jeho pevnosti, a tím i pravděpodobnost selhání stromu zlomem.“ Tato zkouška na stromech žádný závažný defekt nezaznamenala. Lípa číslo tři má však jednu z větví zcela uschlou. „Kdybych se na ni pověsil, ulomím ji,“ zhodnotil Luděk Praus, avšak její odříznutí nedoporučil, aby se do kmene nerozšiřovala infekce.
Odpoledne ve stejný den přijel ještě další odborník Luboš Úradníček, který stromy posuzoval klasickou metodou. Ani on neshledal žádný z dalších stromů nebezpečným.
Stav lip celkově není dobrý
I přesto, že byl nakonec skácen jen jeden ze sedmi stromů na náměstí, ani stav ostatních podle odborníků není moc dobrý. Lípy vykazují známky poškození kořenových systémů, což je vidět na korunách stromů. Ty dynamicky prosychají, primární větvení odumírá a stromy vytvářejí sekundární výhony, které mají blíž k vodě. „Poškození kořenových systémů znamená neschopnost stromu zásobit se vodou, což je v tomto případě asi největší problém.
Navíc v tomhle místě je spousta zpevněných ploch, voda nemůže zasakovat, byť ta dlažba je vcelku ještě pozitivní, ale půda kolem je udusaná a ani nevíme, jak to vypadá pod tím. Substrát vůbec nemusí mít charakter normální půdy, jakou stromy potřebují,“ popsal problém lip na náměstí Luděk Praus. Podle něj navíc i v uzavřeném prostoru náměstí mají stromy výrazně vyšší teplotu, než by měly v běžném prostředí. A právě lípa se do takového prostředí vůbec nehodí, neboť potřebuje dost vody. Když k tomu připočteme poškozené kořenové systémy, které nejsou schopné stromy zásobit vodou, výsledkem je jejich viditelné chřadnutí včetně toho, že nejsou schopny bránit se infekcím dřevokazných hub. „V tomhle prostředí typicky útočí houba dřevomor kořenový, která způsobuje takové to dost nebezpečné selhávání stromů, kdy se bez jakéhokoliv praskání vlastně vylamují z báze,“ dodal Praus. Podle Jiřího Zachara se plodnice této houby na lípách hodně vyskytovaly na podzim.
Čtyři stromy blíž k radnici podle odborníků vykazují známky poškození všechny. Zbývající tři ke kostelu jsou na tom o něco líp. Přesto se předpokládá postupné zhoršování jejich stavu. A pokud by v budoucnu někdy došlo k rekonstrukci náměstí, podle Luďka Prause by takový zásah pravděpodobně nepřežily.
Martina Strnadová/Velkomeziříčsko
Jan Štěpánek (vpravo) měřil lípy akustickým tomografem. Luděk Praus výsledky vyhodnotil. Vlevo Jiří Zachar, vedoucí velkomeziříčského odboru životního prostředí. Foto: Martina Strnadová/Velkomeziříčsko
Strom pokácela odborná firma ve čtvrtek v podvečer. Foto: Jiří Zachar
