Velké Meziříčí trápí kamiony, zakázat je nelze a rozšíření mýta to nevyřeší

Napsal Lenka Peškova

Dokud stát a kraj neuznají, že Velké Meziříčí je jedním z nejsložitějších dopravních uzlů na silnici 602 a nezačnou s námi spolupracovat na odstranění všech problémů, sami nemůžeme ve městě v otázce dopravních komplikací nic udělat. Město nemůže zakázat vjezd kamionů a nemůže k takovému opatření nijak přemluvit, či donutit kraj ani stát proti jejich vůli.

Silnice č. 602 je v majetku a ve správě kraje, zároveň slouží jako objízdná trasa pro dálnici. Se zavedením mýta (což považuji za ekonomický nesmysl s nedozírnými následky), stoupl počet kamionů, které naším městem projíždí, několikanásobně. Je to logické. Silnice je slušná, rovná, vede prakticky souběžně s dálnicí a není jediný důvod, proč by měly kamiony jezdit po zpoplatněné dálnici.

Pokusili jsme se kdysi prosadit, aby úsek dálnice mezi sjezdy Velké Meziříčí – západ a Velké Meziříčí – východ zpoplatněn nebyl. Tím bychom alespoň dosáhli toho, že řidiči kamionů, kteří nechtějí mýto platit (a znovu říkám, že se jim moc nedivím), by naše město objeli. Tento nápad ale definitivně padl se zavedením mýtných bran.

Dalším nápadem byl zákaz vjezdu nákladních aut (mimo místní dopravy) na silnici 602 do úseku mezi Měřínem a odbočkou na Kamenici. Tento úsek se zákazem by prakticky znemožnil objíždět mýto.

Policie k tomuto značení chtěla ještě nějaké doplňky, které dnes řeší odbor dopravy velkomeziříčské radnice. Kraj, jako vlastník a správce silnice, zároveň odhadl osazení nových značek na půl milionů korun. Pokud by se tato akce podařila, velmi by to přispělo ke zmírnění dopravních komplikací ve Velkém Meziříčí.

Shrňme si tedy fakta a naše možnosti: Kamiony do Velkého Meziříčí jezdí proto, že zčásti objíždí dálnici kvůli úspoře mýta a zčásti proto, že je naše město křižovatkou dopravní trasy Východní Čechy – Morava a Praha – Brno. Silnice, které naším městem vedou, jsou státní a krajské, to znamená, že my sami na nich nemůžeme nic dělat.

Jsou tedy tři možnosti řešení, ovšem každá z nich má své velké ale. Lze rozšířit mýtný systém i na silnici č. 602. To by ovšem znamenalo obrovský nárůst cen dopravy, a tedy všeho zboží pro všechny, kteří v sousedství takových zpoplatněných silnic bydlí. Nevím, zda si každý uvědomuje, že by to například zdražilo rohlíky v obchodech, nebo převoz cihel ze stavebnin ve Velkém Meziříčí na jeho rodinný domek do Měřína. Osobně to tedy považuji za další nepřímé zdanění obyvatel a naprosto nepřijatelnou věc.

Druhý způsob je jednoduchý. Mýto ve smyslu elektronických krabiček a mýtných bran zrušit a vrátit se k dálničním známkám. Málo se totiž ví, že mýto do státního rozpočtu přináší jen asi o tři miliardy více, než původní samolepky. Ty měly navíc obrovskou výhodu – nikoho nenutily dálnici objíždět. Ono velké „ale“ spočívá v tom, že české mýto je dnes největším zdrojem příjmů rakouské firmy Kapsch a tato firma udělá cokoliv, aby jej udržela a rozšířila podle předchozího odstavce. A jak znám ministerstvo dopravy, nejdražší a pro nás všechny nejnevýhodnější řešení obvykle zvítězí.

Konečně třetí způsob je nejlogičtější. Velký a malý obchvat Velkého Meziříčí. Město připravilo projekty a pozemky a obojí dalo k dispozici kraji a státu. Protože jde o krajské a státní silnice, musí ony obchvaty postavit kraj a stát. Chce to jen jedinou věc: uznat konečně, že obyvatelé našeho města mají právo na normální život, nikoliv na neustálé problémy s ucpaným údolím, ve kterém žijeme. Velké „ale“ zde ovšem je v tom, že investice do dopravy jsou politickou záležitostí. To znamená, že odstranění problému se musí týkat maximálního počtu vděčných voličů. Tak budeme doufat, že deset tisíc obyvatel města a miliony řidičů, projíždějících kolem po dálnici D1, je dostatečné číslo.

Radovan Necid, starosta velkého Meziříčí