Od začátku roku do konce října zemřelo na silnicích v Kraji Vysočina 39 osob

V Kraji Vysočina jsme od začátku letošního roku do konce října vyšetřovali celkem 3 702 dopravních nehod, což představuje mírný pokles o 25 dopravních nehod - tedy o jedno procent méně - ve srovnání se stejným obdobím roku 2017.

Letošní dopravní nehody si za deset měsíců v našem kraji si vyžádaly 39 obětí, což je o 10 obětí více než za stejné období loňského roku (loni zemřelo za deset měsíců 29 osob) - jde tedy o výrazný nárůst v nejtragičtějších následcích dopravních nehod. Dalších 100 osob bylo těžce zraněno (pokles o sedmnáct těžce zraněných - tedy o patnáct procent) a 1 308 účastníků bylo zraněno lehce (nárůst o 120 lehce zraněných, tedy o deset procent).

Ve 166 případech jsme při vyšetřování nehody zjistili, že některý z účastníků byl pod vlivem alkoholu. Výjimkou nejsou ani hodnoty přesahující tři promile alkoholu. Pět řidičů bylo v době nehody pod vlivem omamných a psychotropních látek. Hmotná škoda na havarovaných vozidlech a na majetku dosáhla částky 233 054 000 korun. I v případě způsobené hmotné škody jde o nárůst,a to o osm procento.

Policisté upozorňují řidiče, aby v současné době počítali s nepříznivým počasím a přizpůsobili tomu rychlost jízdy. Podzimní počasí s sebou přináší zhoršenou sjízdnost komunikací. Vozovka se vlivem spadaného listí a vlhkosti stává více kluzkou, zvyšuje se tím nebezpečí smyku. Počítat je třeba také se sníženou viditelností a prvními námrazami. Řidiči musí pamatovat na zákonnou povinnost mít na vozidle od 1. listopadu zimní pneumatiky. Zejména v ranních hodinách mohou být silnice na mostech a v lesních úsecích namrzlé. Uplynulý víkend se měnil čas a den se bude zkracovat - svítat bude později a večer bude dříve stmívat. Řidiči by proto měli jezdit opatrně, ohleduplně, rychlost přizpůsobit aktuálnímu počasí a za snížené viditelnosti zvýšit svoji pozornost. V ranních hodinách nebo v podvečer se v současné době také často v blízkosti silnic tvoří mlha, která představuje pro všechny účastníky silničního provozu možné riziko. Vjede-li řidič do úseku s mlhou, měl by okamžitě snížit rychlost vozidla, samozřejmě s ohledem na vozidla jedoucí za ním. Měl by zvětšit vzdálenost od vozidla, které jede před ním, zapnout mlhová světla, zvýšit svoji pozornost a plně se věnovat řízení. Pro jízdu v mlze by si měli řidiči zajistit dobrý výhled z vozidla, tedy na bezpečném místě zastavit a očistit přední i zadní sklo a očistit přední i zadní světla. Zákon o silničním provozu stanoví, že řidič musí rychlost jízdy přizpůsobit mimo jiné i povětrnostním podmínkám, a smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Musí jet takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit před nenadálou překážkou, a tou může být odstavené vozidlo, předmět na silnici, chodec, cyklista.

Velice opatrně by se měli řidiči chovat při předjíždění a v mlze raději vůbec nepředjíždět. Mohlo by se totiž stát, že se nestačí včas a bezpečně zařadit a pak hrozí nebezpečí čelního střetu s protijedoucím vozidlem. V mlze je mnohem obtížnější orientace, řidič může snadno přehlédnout dopravní značku, minout odbočku. Řidiči se také mohou orientovat podle vodorovného dopravního značení sledovat střední dělící pruh, protože při jízdě těsně při pravém okraji vozovky hrozí nebezpečí, že se tam může objevit chodec, cyklista, odstavené vozidlo nebo jiná překážka. Mezi další zásady patří dodržovat bezpečnou vzdálenost od vpředu jedoucího vozidla, které právě kvůli nenadálé překážce může prudce zabrzdit. Dojde-li při jízdě v mlze k poruše vozidla, doporučuje se dojet pokud možno na parkoviště nebo zastavit zcela mimo silnici. Pokud to není možné, měl by se řidič snažit odstavit vozidlo co nejvíce vpravo na krajnici, na dálnici v odstavném pruhu a měl by nechat rozsvícená světla včetně mlhových, zapnout výstražné světelné zařízení a umístit v předepsané vzdálenosti výstražný trojúhelník.

-pčr-