Rozloučili jsme se s Jiřím Michlíčkem

Vážená zarmoucená rodino, vážení přátelé a kamarádi, vážení sousedé, obyvatelé Velkého Meziříčí,

dovolte mi, abych jménem města Velké Meziříčí naposledy veřejně oslovil našeho drahého a milého spoluobčana, hrdého velkomeziříčského patriota, a hlavně přítele Jiřího Michlíčka.

Milý Jirko, Velké Meziříčí v Tobě ztratilo jednu z největších současných osobností a také pevnou oporu veřejného a společenského života, jakou jsme v posledních desetiletích měli.

Byl jsi po dobu 12 let platným a užitečným zastupitelem, z toho sedm let ještě platnějším a užitečnějším radním našeho města. Tvoje práce ale daleko přesáhla tento politický rámec.

Milan Dufek a Petros Martakidis ve svém textu přesně popisují, co všechno jsi pro Velké Meziříčí znamenal a udělal. Dovol mi tedy, abych Ti jménem všech obyvatel našeho města poděkoval. Jirko, drahý příteli, děkujeme Ti.

Zarmoucená rodino, jménem Velkého Meziříčí vám vyjadřuji naši hlubokou a upřímnou soustrast. Cítíme s vaší obrovskou ztrátou.

Vážení čtenáři, chci ještě připojit několik osobnějších sdělení. Jiří Michlíček mi vstoupil do života před dvěma lety, když sám přišel, aby mi nabídnul pomoc při práci na věcech, které dělají naše město lepším místem pro život, a za jejichž zrodem často sám stál. Stal se tak velmi rychle jedním z mých nejbližších spolupracovníků, a ještě rychleji jedním z mých nejbližších přátel.

Obdivoval jsem na něm hlavně jeho lásku k našemu městu. Nikdy o Velkém Meziříčí nemluvil nijak neuctivě. Naopak, miloval město se všemi jeho chybami a slabinami, a vždy o něm smýšlel jako o nejlepším místu k životu.

Obdivoval jsem jeho nebývalou laskavost, která mu otevírala dveře i srdce lidí kolem něj. Uměl najít společnou řeč s protivníky a přivést je k dohodě. Vždy se skutečnou důvěrou v dobro.

Jirka měl také nezaměnitelný smysl pro humor. Důkazem je i dveřní klika, kterou mi zhruba před dvěma lety věnoval – prý proto, abych měl kliku.

Obdivoval jsem i to, jak vždy a za všech okolností stavěl na první místo prospěch a užitečnost dané věci pro město. A to i za cenu větší námahy pro sebe samého.

Obdivoval jsem jeho schopnost tvrdě se postavit tomu, o čem byl přesvědčen, že není správné a následně to se ctí ustát.

Jirka Michlíček byl schopný svým charismatem přirozeně, nenásilně a srozumitelně předávat životní zkušenost, která byla pravdivá. I po tu relativně krátkou dobu, po kterou jsem měl tu čest trávit vedle Jirky mnoho chvil jsem k němu, jako k jednomu z mála, skutečně vzhlížel, učil se od něho a nesmírně si ho vážil. Pro jeho morální hodnoty, pro pravdivou a vytrvalou snahu o dobro a konečně proto, že byl člověkem s krásnou duší.

Vážení, přál bych si, abychom toto všechno vnímali jako cestu, kterou nám Jiří Michlíček nejen ukázal, ale hlavně sám prošlapal. Abychom se po ní, s láskou a úctou k jeho odkazu, vydali.

Čest památce Jiřího Michlíčka!

Alexandros Kaminaras
starosta města