První kámen zmizelých patří Bedřišce Půžové

Byl instalován před jejím rodným domem na Novosadech 73 (dříve Dalimilova 49) rodinou Gottvaldovou­‑Wachtlovou, z níž Bedřiška pocházela. Pietní odhalení kamene se uskutečnilo 12. dubna za účasti rodinných příslušníků, přátel a pozvaných hostů.

Rodina Wachtlova patřila nejen k dlouholetým majitelům hostince na dnešních Novosadech, ale také ke kmenovým rodinám zdejší židovské obce. O to tvrději na ni dopadlo pronásledování nacistů. Bedřiščin bratr Jiří musel počátkem roku 1941 z důvodů tzv. árizace složit hostinskou živnost a výrobu likérů a ještě téhož roku započala jeho nedobrovolná pouť po koncentračních táborech internací v tzv. přeškolovacím táboře Lípa nedaleko Havlíčkova Brodu. Bedřiška s matkou Annou odjely třebíčským transportem Av do Terezína a sestru Markétu, provdanou za Ing. Karla Kořínka do Přerova, potkal transport k tzv. uzavřenému pracovnímu nasazení v lednu 1945.

Bedřiška, domácky zvaná Frýda, se manželům Maxovi a Antonii Wachtlovým narodila 4. 2. 1907 jako nejstarší dcera. V roce 1930 se v Brně provdala za úspěšného meziříčského obchodníka a majitele několika nemovitostí Františka Půžu. Manželé Půžovi byli bezdětní, ale rozdělila je teprve snaha udržet Františka z dosahu rasových zákonů. Frýda poslední meziříčské dny prožila v Dalimilově ulici č. p. 96. V pondělí 18. května nastoupila společně s matkou do vlaku směr Terezín. Do vyhlazovacího transportu s označením Az a cílem v Lublinu byla původně zařazená paní Antonie Wachtlová. V úterý 25. května 1942 Frýda podala písemnou zprávu sestře Grétě, že z obav o maminku nastupuje pod číslem 292 místo ní...

Martin Štindl,
MZA Velké Meziříčí