Dálniční most je ojedinělý svými rozměry, výškou nad terénem i způsobem provedení. Nosnou konstrukci tvoří dva ocelové nosníky o celkové váze 6 tisíc tun. Pilíře jsou betonové. Výška mostovky je 77 metrů, délka přemostění činí 425 m. Jsou to vlastně dva mosty vedle sebe - pro každý směr jeden. Postaven byl v letech 1972- 78.
Chrám Páně sv. Mikuláše stojí ve výšce 425 m nad mořem. Je 47,6 m dlouhý a má 64 m vysokou věž. Jak stavba vznikala není úplně jasné. Je možné že kostel už stál ve 12. - 13. století. K nejstaršímu kostelu patří obvodové zdivo presbytáře a severní stěna (od Neka) trojlodí, na které byl při opravě chrámu v roce 1946-47 odkryt nízký lomený portálek (vchod). Kostel měl tedy presbytář a jednu loď. Loď však měla pravděpodobně rovný dřevěný strop. V 15. století bylo běžné přestavovat ranně gotické dřevěné stropy v lodi na klenuté. Avšak někdy musely být pro přílišnou šířku lodě rozpůlené a tak vznikalo nové dvojlodí s podpůrnými sloupy.
V budově dnešního Jupiter clubu býval v minulosti hostinec u Černého orla. V 18. století zde bylo sídlo krajského úřadu jihlavského kraje. Od 20. let 20. století sloužil dům jako sokolovna. Ve druhé polovině 20. století se stal sídlem kulturního střediska. V budově je velký sál, koncertní a výstavní sál, dále loutková scéna, kino a prodejní galerie. Pod hlavičkou Jupiter clubu vyvíjí činnost další zájmová sdružení. Nejaktivnější je Vlastivědná a genealogická společnost, která pořádá pravidelně každý týden přednášky na různá témata.
Webové stránky Jupiter clubu zde.
Starý hřbitov, zvaný Moráň, vznikl v 16. století stejně jako kostel Nejsvětější Trojice. Dochovaly se na něm náhrobky významných občanů z 19. a počátku 20. století. Cenné jsou též litinové kříže místní provenience. Proto byl hřbitov prohlášen kulturní památkou. Stejně tak je kulturní památkou židovský hřbitov, jehož počátky sahají do roku 1650. Dnes se tyto hřbitovy již nepoužívají. Nový hřbitov je od roku 1945 na Karlově. Prvními pochovanými zde byly oběti květnových událostí roku 1945, jimž je věnován pomník.
Muzeum Velké Meziříčí vzniklo v roce 1893 jako regionální muzeum. Kromě historických a přírodovědných sbírek se prezentuje rovněž specializací na oddělení pozemních komunikací. Ty jsou představeny především modely mostů. Unikátní je soubor kubistického nábytku. Prohlídková trasa zahrnuje rovněž zámecké salony s připomínkou císařských manévrů v Meziříčí. Otevřeno je od května do října.
V domě s nejkrásnějšími sgrafity ve městě býval kdysi obecní pivovar. V 19. století, kdy už město pivo dávno nevařilo, stal se Obecník centrem kulturního a společenského života. V přízemí sídlila městská spořitelna. V sále v 1. patře se konaly různé přednášky, koncerty a plesy. Rovněž se zde hrálo ochotnické divadlo. Ve dvoře měl poč. 20. století tělocvičnu Sokol. Bývala zde též městská šatlava. Centrem kulturního života byl Obecník až do poloviny 20.století.
Na území města se nachází několik památkově chráněných soch, které v uplynulých letech nákladem města prošly rozsáhlým restaurátorským zásahem. Na kašně Náměstí je umístěna litinová socha sv. Floriána. Vyrobili ji v roce 1890 v železárnách v Blansku. Na žulovém sloupu s balustrádou stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Po městě jsou dále rozmístěny sochy barokního sochaře Alexandra Jelínka, který žil v Meziříčí v 18. století. Je to socha sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a Mariánský sloup na Hornoměstské ulici a socha sv. Josefa na křižovatce ulic Sokolovská a Nad sv. Josefem. Druhou světovou válku připomíná socha poručíka Miroslava Skrbka, jejímž autorem je Jiří Marek. Další zajímavé sochy se nacházejí na starém i novém hřbitově.
V souvislosti s válečnými událostmi bylo v minulosti postaveno několik pomníků. První světovou válku na památku padlých 144 občanů města připomíná pomník postavený v roce 1933 dle návrhu prof. Václava Bařtipána. Ostatní pomníky připomínají události druhé světové války. Největší se nachází na novém hřbitově. Jedná se o sousoší architektky Ireny Sedlecké slavnostně odhalené 7.5.1960 umístěné u společného hrobu obětí velkomeziříčské tragédie, kam byli dne 13.5.1945 uloženi popravení z 7.5.1945 a oběti bombardování z 9.5.1945. Na místech poprav v Nesměřském a Balinském údolí byly 5.5.1946 odhaleny pomníky akad. sochaře Jiřího Marka.
Na území města se nachází celá řada kaplí a Božích muk, které postupně prochází celkovou obnovou z větší části financovanou nákladem města s využitím různých dotací a grantů . Jedná se o volně stojící objekty obdélníkového nebo čtvercového půdorysu postavené zpravidla 18. nebo 19. století z kamene a cihel. Většina z nich je zapsána v seznamu nemovitých kulturních památek.
Původní hrad byl postaven kolem roku 1230. Je to jeden z nejstarších kamenných šlechtických hradů na Moravě. Románsko-gotický hrad byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek. Po požáru roku 1723 byl přestavěn barokně. Prvními známými majiteli byli pánové z Meziříčí. V průběhu staletí se vystřídalo 13 šlechtických rodů. Poslední z nich, Podstatzští - Lichtensteinové, odešli v roce 1948 do zahraničí a zámek byl zestátněn. V roce 1995 budovu restituovali. V zámku je umístěno Muzeum Velké Meziříčí, více zde: www.muzeumvm.cz.