Důvody konání
26.července 1408 udělil přední moravský šlechtic, hofmistr krále Václava IV., pan Lacek z Kravař městu tzv. odúmrť (právo města na majetek zemřelého, který nezanechal závěť a nemá dědice) a současně plné městské právo, tedy souhrn právních norem, které upravovaly poměr města k majiteli, vztahy měšťanů mezi sebou a podobně.
Každé město bylo individualitou, proto se městská práva lišila případ od případu. Společným znakem nositelů městských práv je existence hradeb, městského soudnictví i souboru hospodářských pravidel, která umožňovala městu jako celku i jeho jednotlivým obyvatelům disponování movitým i nemovitým majetkem, provozování městské živnosti a obchodu, k čemuž přispívaly pravidelně konané trhy.
Tato práva Meziříčí získávalo postupně, již od 14. století. Městská kniha, založená roku 1385, zachycovala majetkové transakce i odvod daní a poplatků, již kroku 1388 jsou v ní zmiňovány výdaje spojené s hrdelním právem. Byly také budovány městské hradby.
Městské právo bylo součástí celkového právního postavení města. Získáním plných městských práv se Meziříčí, oproti předchozímu období, posunulo na jinou kvalitativní úroveň. Zařadilo se tak po bok městům Jihlavě, Polné, Telči či Třebíči. Ve stejné době jako Velkému Meziříčí byla udělena plná městská práva i Velké Bíteši .
Originál listiny z roku 1408 byl sice zničen vprůběhu husitských válek, zůstala však zachována listina krále Václava IV. (408.21 KB) z 20. 2. 1417, kterou potvrzuje privilegium Lacka z Kravař (41.99 KB) a kde je původní dokument přesně citován. PhDr. Marie Ripperová, pracovnice Muzea Velké Meziříčí, původní text přeložila do srozumitelné podoby (28.50 KB).