Začíná soutěž architektů o budoucí podobu velkomeziříčského náměstí

O budoucí podobě centra Velkého Meziříčí rozhodne architektonická soutěž. Její podmínky schválilo včerejší zastupitelstvo všemi hlasy a od zítřka tak bude soutěž oficiálně vyhlášená.

Účastníci soutěže - architekti a architektonické ateliéry se budou zabývat podobou Náměstí a ulic Radnická, Vrchovecká, Komenského, Kostelní a U Bašty. Město chce v soutěži najít nejen to, jak budou vypadat povrchy náměstí a ulic, ale zejména hledá kvalitní návrh na budoucí dopravní obslužnost, na využití centra jako místa pro společenské a kulturní akce, jako odpočinkové zóny a podobně. "Nechceme umrtvit naše centrum vyloučením dopravy, ale zároveň si uvědomujeme, že nesmí vypadat jako parkoviště před supermarketem. Věříme, že lidé se zkušenostmi z tohoto oboru se s tímto zadáním vypořádají," řekl starosta Radovan Necid.

V podmínkách zadání je tak redukce stávajících parkovacích míst na Náměstí a naopak přidání dalšího, zatím provizorního parkoviště těsně vedle centra v lokalitě za řekou Balinkou. "Zároveň propojení tohoto prostoru s náměstím zajistí dostatečnou kapacitu parkování v centru města," uvedl Necid. Z dalších bodů v zadání pak vyplývá, že město chce od účastníků soutěže navrhnout umístění krátkodobých i dlouhodobých kulturních akcí, trhů a pouti, běžné i slavnostní osvětlení, umístění a důstojné začlenění stávajícího památníku obětem války a další. V zadání je i městský nábytek právě pro kulturní a společenské akce na Náměstí a také řešení vegetace. Dnes Náměstí dominují vzrostlé lípy, které v minulosti utrpěly zanedbanou údržbou. "V této souvislosti si ale uvědomujeme, jak moc jsou tyto stromy pro naše náměstí typické a jaká je jejich historie. Toto všechno však budou účastníci soutěže vědět, a je na nich, jak se s tím vypořádají," prohlásil Radovan Necid.

Architektonická soutěž na budoucí podobu centra bude probíhat letos v létě. Po vyhlášení budou mít účastníci čas do 24. června na odevzdání soutěžních návrhů, porota je pak vyhodnotí na začátku července. Vyhlášení výsledků bude po uplynutí zákonných lhůt do konce července. V září proběhne výstava, na které se lidé budou moci se všemi soutěžními návrhy seznámit, stejně tak s hodnocením poroty jednotlivých návrhů a seznámení s oceněnými autory.

Samotná rekonstrukce centra města může podle starosty Necida začít až po té, co bude dopracována kompletní projektová dokumentace a to může trvat i dva roky. Kompletní výměna sítí, zejména vodovodu a kanalizace, které jsou dnes natolik staré, že jejich stav se dá označit jako havarijní, bude koordinována současně s rekonstrukcí Náměstí a přilehlých ulic. "Účastníci soutěže jsou také limitování předpokládanou cenou rekonstrukce, která by bez sítí měla městskou pokladnu přijít na maximálně 50 milionů korun," uzavřel starosta s tím, že právě zastaralé sítě jsou jedním z hlavních důvodů, proč radnice k opravě centra přistoupila.

Veškeré informace budou od zítřka na webových stránkách města v sekci Praktické informace.

Porota architektonické soutěže ve Velkém Meziříčí:

Nezávislí členové poroty - řádní:

akad arch. David Vávra - předseda poroty,
autorizovaný architekt, herec a spisovatel. Věnuje se především obnovám budov, v menší míře i navrhování nových budov převážně pro bydlení. Zakladatel divadla Sklep. Spoluautor a průvodce televizního seriálu Šumná města. Porotce v několika architektonických soutěží a držitel několika ocenění včetně národní ceny Grand Prix obce architektů
www.david-vavra.cz

Ing. et Ing.Tomáš Jiránek,
autorizovaný krajinářský architekt. Zakladatel společnosti New Visit (r. 2000). V roce 1997 spoluzakladatel koncepce Správy krajiny komponovaného krajinářsko urbanistického díla Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. Individuální člen Evropského fóra pro politiku architektury. Vítěz několika architektonických soutěží. Držitel národní ceny Grand Prix obce architektů a autor několika dalších významných staveb veřejného prostoru v ČR.
www.newvisit.cz

akad arch. Ladislav Kuba,
autorizovaný architekt. Zakladatel ateliéru Kuba & Pilař architekti, který patří mezi nejoceňovanější české ateliéry. Autor s četnými realizacemi vzešlých z vítězství v architektonických soutěžích. Držitel několika cen v národní ceně Grand prix obce architektů a dalších ocenění například nominace na Evropskou cenu Mies van der Rohe za architekturu.
http://www.arch.cz/kuba.pilar/

Ing. Vladimír Sitta,
autorizovaný krajinářský architekt. Vystudoval na MZLU v Brně, v sedmdesátých letech působil na Floře Olomouc a v Zahradní architektuře v Želešicích u Brna. Od r. 1979 působil v (tehdejší) NSR od roku 1981 žije v Sydney. Má za sebou projekty a realizace v řadě zemí, zvláště v Evropě, Austrálii a Asii. Účastnil se mnoha mezinárodních soutěží. Dvakrát získal prestižní Lenného cenu v Německu, v roce 2002 obdržel cenu prezidenta australského institutu krajinářských architektů za „Příspěvek ke kultuře krajinářské architektury v Austrálii". Publikuje a přednáší. Od roku 2012 vede na Fakultě architektury ČVUT v Praze ateliér zaměřený na veřejný prostor a krajinářskou architekturu.
http://terragram.com.au

Nezávislí členové poroty – náhradníci:
Ing. arch. Eva Uchytilová – autorizovaná architektka
Ing. Petr Smítal – autorizovaný dopravní inženýr

Členové poroty závislí na vyhlašovateli - řádní:
Ing. Radovan Necid –starosta
Josef Komínek - místostarosta
Ing. arch. Olga Čermáková – členka komise regenerace městské památkové zóny

Členové poroty závislí na vyhlašovateli - náhradníci:
Ing. David Babák – zastupitel města
Miroslav Jágrik – radní města
Ing. Antonín Kozina – vedoucí odboru výstavby a regionálního rozvoje
JUDr. Karel Lancman – zastupitel města
Jiří Michlíček – radní města
PhDr. Marie Ripperová – zastupitel města
Ing. Stanislav Rosa – předseda komise regenerace městské památkové zóny
Ing. Vincenc Záviška – radní města

Sekretář a přezkušovatel
Ing. Petr Velička – autorizovaný krajinářský architekt

Sedm nejčastějších otázek k architektonické soutěži:

1. Co je architektonická soutěž?
Architektonická soutěž je pojem vyhrazený pro specifický a osvědčený typ soutěže formovaný dlouhou tradicí. Cílem architektonické soutěže je získat co nejlepší návrh (řešení) stavby nebo části města. Soutěžící předkládají konkrétní návrhy a kvalifikovaná porota z nich vybírá nejlepší řešení pro daný úkol. Ve vyspělých demokratických zemích je brána za jeden z nejproduktivnějších a zároveň nejspravedlivějších způsobů jak najít autora veřejné stavby.
Architektonické soutěže jsou jedním z nejpokročilejších způsobů, jak spravedlivě rozdělovat veřejné zakázky a těžit z pozitivních efektů soutěživosti. Operují se spektrem spolehlivých nástrojů a způsobů jak udržet „ducha spravedlivé soutěže" a omezovat diskriminaci a klientelismus. Jsou dobrým východiskem jak pro veřejný sektor vydobýt co nejlepší výsledek.

2. Čím se architektonická soutěž liší od ostatních typů veřejných soutěží?
- je zaměřena na řešení (návrh)
- má dlouhou tradici a je tudíž stále zdokonalována
- je transparentní (vše je posléze zveřejněno)
- je důsledně důmyslně anonymní, což podporuje svobodu rozhodování
- vyhodnocení je mezi návrhy, nezávislé na osobách tvůrců (nerozhoduje se o osobách, ale o řešeních)
- není při ní rozhodováno na základě minulých zásluh osob, ale na základě aktuálního přístupu a pohotovosti
- je zabezpečená proti manipulaci

3. Je architektonická soutěž novodobý vynález?
Soutěžení bylo architektuře vlastní již ve starověku. Existují náznaky, že první formalizované soutěže byly uspořádány již tehdy (klasické Řecko). První historicky dobře zmapované soutěže vznikly za úsvitu moderní liberální společnosti ve Florencii: na dveře baptisteria (spíše sochařská) a na kopuli dómu Santa Maria del Fiore, ve které zvítězil do té doby neznámý tvůrce Filippo Brunelleschi a svět získal jedno z největších děl historie architektury (1418). Je známa soutěž na proslulý barokní chrám ve Vídni sv. Karla Boromejského od Johanna Bernarda Fischera z Erlachu (1713).
Od poloviny 19. století se soutěže zdomácněly v hlavních evropských metropolích. Byly vnímány nejen jako dobrá cesta ke vzniku znamenitých děl, ale i jako nástroj spravedlivého rozdělování úkolů. Také jako způsob jak objevit nové talentované tvůrce. Pařížská opera nebo parlament v Londýně vzešly ze soutěže a jejich architekti se stali známými a uznávanými tvůrci. V českých zemích se první soutěže objevily ve stejnou dobu, tedy v 50. letech 19. století. První dobře doloženou je urbanisticko architektonická soutěž na Okružní třídu – Ringstrasse v Brně (1861). Také návrh Národního divadla pochází ze soutěže.

4. Co je hlavní výhodou architektonické soutěže?
Vypisovateli přináší ničím nenahraditelný zisk v podobě propracování úkolu z mnoha pohledů a také hospodárné nakládání s veřejnými penězi. Skýtá značnou naději směnit vynaložené finance za co největší protihodnotu. Je to efektivní konání mířící k nejlepšímu zhodnocení cenných veřejných prostor nebo pozemků.

5. Jaká jsou pravidla pro vypsání architektonické soutěže?
Právní meze pro pořádání architektonických soutěží poskytují v České republice jak psané právní normy: Soutěžní řád České komory architektů (ČKA), jež v detailu jako podzákonná norma vymezují podrobné podmínky soutěží, tak zákon o zadávání veřejných zakázek č. 137/2006 Sb., který v části čtvrté, § 102 - § 109 upravuje způsoby, jakými může být případným vítězům architektonické soutěže zadána veřejná zakázka na projekční dílo.
Pro vypsání řádné architektonické soutěže je nutno dbát ustanovení Soutěžního řádu ČKA, který je podzákonnou a neprávní normou závaznou (jen) pro vymezený okruh osob (autorizované osoby, ze kterých se ovšem může rekrutovat rozhodná část skupiny soutěžících). Respekt k řádu nezbytný, aby soutěž byla shledána regulérní a legální. Česká komora architektů je k vydání takového předpisu pověřena zákonem, stejně jako k ověření regulérnosti.

6. Jaké jsou druhy soutěží?
V zásadně jsou rozpoznávány dva typy soutěží:
- ideová
- projektová
Ideová soutěž slouží vypisovateli pro úvodní seznámení s problémem. Její výsledky mohou být podle očekávání spíše podkladem k důkladnému vypracování stavebních programů, rozvoji záměru nebo naopak jeho opuštění pro nereálnost. Mohou být podkladem pro vypracování podmínek pozdější „projektové" soutěže, pro další úvahy o tématu.
Projektová soutěž obvykle míří (nebo má mířit) k získání konkrétního návrhu jednoho autora (spoluautorů), jež by měl být východiskem pro další dopracování studie či spíše celého projektového díla. Na výsledek takové soutěže by v ideálním případě mělo navázat zadávací řízení dle již zmíněných § 102-109 ZVZ, resp. „jednací řízení bez uveřejnění" § 34 a násl. ZVZ.
Soutěže jsou také děleny na soutěže:
- veřejné (otevřené)
- vyzvané
- kombinované
Postupem času se v souvislosti s transparencí a rovným přístupem od vyzvaných soutěží pomalu upouští. Ospravedlnitelné jsou výlučně u specifických úkolů, kde je nezbytná specifická erudice (např. nemocnice) nebo zkušenost. Mají opodstatnění u malých úkolů s ohledem na místně usazené autory a znalost místních poměrů.

7. Které známé stavby vznikly na základě architektonické soutěže?
Např.:
Opera v Sydney, Jørn Utzon 1957
Opera v Paříži, Charles Garnier 1860
Národní divadlo v Praze, Josef Zítek 1859
Ringstraße Vídeň, Ludwig von Förster 1858
Wilsonovo nádraží Praha, Josef Fanta 1901-1909
Hlavní nádraží (Helsinky), Helsinky, Eliel Saarinen 1909-1914
Nádraží Pardubice Pardubice, Karel Řepa, Josef Danda, Karel Kalvoda 1858
Výstaviště v Brně, Emil Králík 1927-28
Moravská Banka, Bohuslav Fuchs a Arnošt Wiesner 1929-30
Městské lázně Brno Zábrdovice, Bohuslav Fuchs 1929-32

Zdroj: Wikipedia