Energetické využití komunálního odpadu – moderní a ekologické řešení pro Vysočinu

Směsný a objemný komunální odpad tvoří asi 70 % komunálního odpadu, který na Vysočině my všichni vyprodukujeme. V přepočtu na jednoho obyvatele to znamená ročně 280 kg odpadu (230 kg směsného a 50 kg vytříděného), o které se musí města a obce postarat. Množství produkovaných odpadů přitom neustále roste.

Tato skutečnost vede k rychlému zaplňování stávajících skládek směsným odpadem, takže v horizontu 10 až 15 let by se musely zakládat skládky nové, samozřejmě se všemi negativními důsledky pro vzhled krajiny a životní prostředí.

Vedle hrozby naplnění skládkových kapacit jsou dalším rizikem pro obce a jejich rozpočty rostoucí náklady na odpadové hospodářství. „Je zřejmé, že na tuto situaci se nelze dívat se založenýma rukama. Proto Kraj Vysočina spolupracuje s obcemi na realizaci integrovaného systému nakládání s odpady, v němž je využití směsného komunálního odpadu klíčovým problémem. Jsme přesvědčeni, že dlouhodobě nejvýhodnějším řešením – řešením ekologickým, ekonomickým a přitom sociálně únosným – je jednoznačně energetické využívání směsného komunálního odpadu,“ uvedl radní pro životní prostředí Zdeněk Ryšavý.

S ohledem na možnosti odbytu tepla a předpokládanou kapacitu zařízení 100 – 150 000 tun směsného komunálního odpadu ročně byly pro výstavbu energetického zařízení vytipovány lokality Jihlava a Žďár nad Sázavou. Během podzimu budou obě místa podrobně posouzena z celé řady hledisek – soulad s územním plánem, akceptování zařízení veřejností, dopravní dostupnost, odběratelé tepla, ekonomika odbytu energie, úspory emisí aj. „Zkušenosti z Rakouska, Švýcarska nebo severských zemí jednoznačně potvrzují, že produkce energie a tepla ze zařízení na energetické využití odpadů bude pro vybrané město znamenat úsporu klasických paliv, snížení emisí škodlivých látek do ovzduší, omezení skládkování odpadů. Z pohledu občanů a jejich rodinných rozpočtů je významným přínosem stabilizace cen za likvidaci odpadu a za teplo dodávané do sítě centrálního zásobování teplem,“ dodává Zdeněk Ryšavý.