14. a 15. století

Již ve 14. století však hradbami vytyčený prostor nestačil a vznikají předměstí - Horní Město (1387), Dolní Město (1407), Karlov (1491), Vrchovec (1541), Malá Stránka (1543), Bezděkov (1549). V průběhu 13. a 14. století se Meziříčí stalo centrem velkého panství, zahrnujícího kromě Meziříčska též Náměstsko a sahajícího až k Novému Veselí.

Majitelé, pánové z Meziříčí, byli mocnými feudály, kteří se často věnovali vojenskému „podnikání“. Poslední z nich, Jan z Meziříčí, byl stoupencem markraběte Jošta a za vojenské služby od něj dostával roční plat. Jan z Meziříčí působil vojensky i v Itálii, kde zemřel. Ještě před odchodem se spolčil na držení dominia s Lackem z Kravař.

Po smrti Jana z Meziříčí roku 1399 držel celý majetek Lacek z Kravař společně s Janovou dcerou Anežkou z Meziříčí. Bylo to období rozporů mezi markrabaty Joštem a Prokopem, v nichž Lacek z Kravař stál na straně Joštově. Roku 1404 obsadil Náměš Leopold Krajíř, přívrženec Prokopův, s pomocí Jana Sokola z Lamberka. Pan Lacek z Kravař teprve roku 1407 dobyl Náměš zpět, při čemž mu vydatně pomáhali jeho poddaní z Meziříčí a z Bíteše. Za odměnu udělil pan Lacek spolu s Anežkou z Meziříčí 26. 7. 1408 oběma městům plná městská práva. Meziříčští měšťané tedy dosáhli plných městských práv, zvláště odúmrti. Roku 1409 je potvrdil markrabě Jošt, roku 1417 král Václav IV. Roku 1410 se Anežka z Meziříčí vzdala svých práv na Meziříčí i na Náměšti ve prospěch pana Lacka a odešla do kláštera.

Lacek z Kravař byl významným mužem své doby. V letech 1403 - 1411 byl nejvyšším purkrabím českým, 1407 - 1411 nejvyšším hofmistrem krále Václava IV. Po smrti markraběte Jošta roku 1411 stal se pan Lacek moravským zemským hejtmanem (1411 - 1416), t.j. po králi nejváženějším mužem. Byl nazýván též místokrálem. Byl přítelem a obdivovatelem M. Jana Husa, po jeho uvěznění v Kostnici svolal na Meziříčí sjezd západomoravské šlechty.

V únoru 1415 byl odtud odeslán stížný list císaři Zikmundovi, v němž páni žádali propuštění Husa a jeho ochranu. Lacek byl iniciátorem všech stížných listů, které byly z českých zemí do Kostnice odeslány. Dědicem pana Lacka se stal Jindřich z Kravař a z Plumlova, pro změnu stoupenec Zikmundův. Padl roku 1420 při bitvě na Vítkově v Praze. Za husitských válek patřilo Meziříčí pánům z Kravař, kteří byli přívrženci husitů. Již od dob Lacka z Kravař se moravská šlechta přiklonila k husitství a z titulu patronátních práv dosazovala husitské kněze na svoje panství. i ve Velkém Meziříčí byli husitští kněží, které dosazoval Jan Rokycana. Při první výpravě husitů na Moravu se u Meziříčí na podzim roku 1424 spojila vojska různých stran k boji proti Albrechtu Rakouskému. Roku 1427 bylo Meziříčí základnou pro tažení husitů proti Břeclavi. Město samo, jako významné středisko, mělo v té době již pevné hradby i městské brány (Horní, Dolní, Vrchoveckou). Zvlášť pevné bylo opevnění hradu, jež bylo dokončeno kolem roku 1434.

Z období 15. století jsou hojné archeologické nálezy, které se nacházejí při různých výkopech ve městě. Ojedinělým nálezem na Moravě je zbytek alembicu, součásti destilačního přístroje. (Pro lékárnické účely se destilace používala již od 14. století.)

Od 40. let 15. století se panství znovu vrátilo do rukou pánů z Lomnice. Po znovuotevření zemských desk byl tento převod vložen roku 1447, ale již roku 1446 dal Jan z Lomnice se synem Václavem vystavět v Meziříčí pod hradem most. Poručníkem sirotků po Václavu z Lomnice byl jejich příbuzný Bohuš z Lomnice. Ten byl odpůrcem krále Jiřího z Poděbrad, proto král přikázal svému synovi Viktorinovi, jakožto moravskému zemskému hejtmanovi, aby Bohušovi z Lomnice město a hrad odňal. Meziříčští měšťané prokázali věrnost králi a s jejich pomocí byl roku 1464 meziříčský hrad dobyt. Meziříčští se tím ovšem protivili své vrchnosti, proto jim král Jiří udělil důležitou listinu, která je chránila od možných následků. Za věrnost králi město zaplatilo roku 1468, kdy je obsadily a vydrancovaly uherské oddíly krále Matyáše.

V období Jiřího z Poděbrad došlo k rozmachu města. Je to patrné z toho, že v 60. letech 15. století došlo k zaklenutí kostela, jenž byl původně jako plochostropý vystavěn již kolem roku 1410 (1411 se mluví o stavbě věže). V tomto období město dostalo povolení ke stavbě radnice. Nevíme, jestli byla postavena, další zpráva z roku 1493 hovoří o koupi komory od rychtáře k potřebám rady.

Další majitel, Jan z Meziříčí, byl v letech 1496 - 1515 rovněž zemským hejtmanem. Byl to pán velmi bohatý, o čemž svědčí i půjčka 10.000 zlatých uherských poskytnutá králi Vladislavu Jagellonskému. V zástavu za to dostal mimo jiné i hrad Špilberk.